freelancing

Co bych chtěl vědět, kdybych znovu začínal jako copywriter na volné noze. I. díl – Proč (ne)spolupracovat s agenturou

2018-10-31 | Siri to přelouská za 22 minut. A vy?
Článek jumb

Jako kluk jsem žil kovbojkami, hltal foglarovky a hrál si na zálesáka. Tohle období mi do dalšího života dalo hodně. Proč o tom ale píšu na blogu o copywritingu? Právě z těchto krásných chvil svého dětství si pamatuju citát E. T. Setona: Protože jsem poznal trýzeň žíznivé touhy, chtěl bych vykopat studnu, z níž by mohli pít i jiní. Tenhle blog má být tak trochu onou studnou. A teď bych ji chtěl ještě o něco prohloubit a naplnit dalšími kapkami zkušeností. Třeba aspoň někomu z vás pomůžou zavčas hodit zpátečku, když se na dráze vašeho podnikání objeví nebezpečí. Nebo vás naopak zbaví zbytečných strachů a budete moci zařadit vyšší rychlost a pořádně to rozjet. Dnes vyzvoním, proč by copywriter na volné noze (ne)měl spolupracovat s agenturou.

Vyzvonit celé

Co bych znovu (ne)udělal při přechodu na volnou nohu

2018-04-04 | Siri to přelouská za 14 minut. A vy?
Článek jumb

V březnu jsem mohl bouchnout šáňo a oslavit první výročí na volné noze. Nechal jsem ho ale v garáži na příští rok. Anebo na přespříští. Podle ostřílených freelancerů se totiž chleba úspěchu láme až po dvou či třech letech. V lepším případě jsem v poločase, v horším ve třetině. Není tedy brzo hlásat do světa zaručené návody na úspěch? Klid. Nic takového nečekejte. Od toho jsou tu povolanější. Já mohu nabídnout zatím jen stručné bilancování ročního balancování na volné noze. Prozradím, které cesty mě přivedly ke spokojenosti a na kterých jsem naopak narazil na bludný balvan. Třeba někomu přijde vhod pohled člověka, který na volnou nohu plynule nepřešel ze školy, ale vydal se na ni až v sedmatřiceti, se třemi dětmi a ženou v náručí a žravou hypotékou na krku.

Vyzvonit celé
1