Copyhubky č. 15 – Člověk míní, slova mění
8. 4. 2020
Siri to slupne za 5 minut. A vy?

Člověk míní, slova mění

Baví mě šifrovací hry. Náš tým nepatří k žádným lúzrům, ale hvězdy taky nejsme. Prostě takový lepší průměr. Proto se nám běžně stává, že nějakou tu šifru nerozlouskneme. To k tomu patří. Problém je, když někdo nevědomky vloží neprolomitelnou šifru do běžného sdělení:

Člověk míní, slova mění

 

A teď, babo, raď! Co přesně chtěl autor cedule říct? Jistě ne to, co z ní vyplývá teď – že na vlastní nebezpečí vstupovat nesmíme, ale jinak ano. Pojďme si projít pár reálnějších variant autorského záměru a u každé z nich si ukažme, jak sdělení formulovat lépe.

1. Vstup jen na vlastní nebezpečí

Obdobné výstrahy nejčastěji upozorňují na to, že do území za cedulí vstoupit můžete, ale jen na vlastní nebezpečí. Ale pokud by to byl i případ „naší“ cedulky, jaký smysl má obrázek kamery či fotopasti? Nebylo by vhodnější nahradit informaci o kamerovém systému tím, že pojmenujeme nebezpečí, které za cedulí číhá?

Vstup jen na vlastní nebezpečí

2. Vstup není možný ani na vlastní nebezpečí

Pokud autor chtěl říct, že vstup do lesa je zcela zakázán, měl by to udělat přímo. Třeba pomocí nadpisu Zákaz vstupu do lesa. Mně samotnému zní tato varianta o něco lépe než obvyklé použití trpného rodu – Vstup do lesa zakázán. K zákazu je dobré připojit i zdůvodnění. No, a jestliže kamerový systém bdí nad dodržováním zákazu, proč to v textu jasně nezmínit? Kdybych byl majitelem takového lesa, snažil bych se lidem vysvětlit také to, že se jedná o dočasné opatření, které má chránit jejich zdraví, a že jinak jsou v mém lese vítáni. To vše lze napsat mnoha způsoby. Vybírám jeden z nich:

Zákaz vstupu do lesa

3. Vstupem souhlasíte s natáčením

A pak tu máme možnost, že kamerový systém je v lese rozmístěn kvůli nenechavcům. Cedulka se totiž nachází v lesním komplexu, ve kterém se teď intenzivně těží. Je možné, že se lesákům ztrácí klády připravené k odvozu. Je-li tomu tak, pak opět stačí nazvat věci pravými jmény a na kamery přímočaře upozornit:

Les je monitorován

 

Netuším, co by této formulaci řekli právníci. Ale o to v Copyhubkách nejde. V dnešním dílu jsem chtěl upozornit hlavně na to, že občas chce člověk říct něco úplně jiného, než co pak vyjadřují slova v jeho textu. Co s tím? Pro začátek si po sobě zkusme texty pozorně přečíst, než je někde zveřejníme. A během onoho pročítání se pokusme na texty dívat pohledem nezaujatého čtenáře. Je text srozumitelný a jednoznačný i pro něj? Pokud si tím nejsme jistí, požádejme o názor mámu, ségru, přítele… Dejme jim text bez vysvětlování přečíst a požádejme je, aby nám řekli, co podle nich vyjadřuje.

Za fotku, která dala vzniknout dnešním Copyhubkám, děkuji svému kamarádovi z Třebíče. A vlastně nejen za ni. Líbil se mi i jeho postřeh, který mi napsal, když jsem se ho ptal, co podle něj autor cedulky skutečně zamýšlel: „Možná ani on sám neví, co chtěl říct. O jeho nejistotě by svědčily ty vykřičníky na konci – mám zkušenost, že nejistý člověk vystupuje vždy agresivněji než člověk sebevědomý.“

Díky, že jste si zobli, a za týden přijďte zas. ;-)

 

Díky, že jste si zobli

 

Chcete taky psát lepší texty? Naučím vás to! 👇

🎩 Copyosvětovna = školení copywritingu + textařský workshop pro firmy.

✍️ Rozbor textů – Zjistíme, kde je zakopaný pes. Ukážeme si zlepšováky. A třeba i něco společně přepíšeme.

Až copy věž zase něco vyzvoní, dejte mi vědět na
Co dalšího vyzvonila copy věž?